stahnout clanek
EDUART

Teorie rozvoje tvořivosti



 

Teorie tvořivosti

 

Rámcový vzdělávací program zmiňuje poprávu tvořivost na mnoha místech, od kompetencí přes oblastem až k oborům. Mimořádně zdůrazněn je tvořivý přístup a výchova k němu v průřezových tématech.

 

Tvořivost se stává jednou z rozhodujících vlastností člověka dnešní doby zejména proto, že s množstvím informací, které lidstvo produkuje, vstáváme každý den prakticky do jiného světa. Každý nový den musíme vybrat podstatné informace z těch, které přibyly a zhodnotit jejich obsah pro náš další život a další konání. Toto zhodnocení má autorský, tvořivý charakter, musí zpracovat informace ve vztahu k tomu, kdo je hodnotí a kdo je bude užívat, bez toho tyto informace nemají cenu.

 

Naučit se informace tvořivě zpracovávat ve vztahu k sobě znamená přiřazovat je ke svým dosavadním zážitkům, zkušenostem a znalostem, těmito osobními zážitky, zkušenostmi a znalostmi je ověřovat. To je zcela jiný druh aktivity než jejich pouhé poslouchání, případně zaznamenávání a opakování, vyžaduje mnohem více času a přiměřený prostor.

 

Zásadním předpokladem tvořivé výuky a výuky k tvořivosti je tuto individualitu zkušeností každého žáka respektovat, pomáhat ji interpretovat v souvislosti s žákovým vyjádřením informací. Pokud bylo dříve mírou dobrého výsledku co nejbližší přiblížení univerzalizovanému standardu (za jehož nedodržení se snižovala klasifikace), je jím dnes aktualizace žákova myšlení ve vztahu k jeho faktickému uplatnění. Z těchto důvodů se obsah výuky různými formami přístupu k jednotlivým žákům difrenecuje a individualizuje.

 

Teorie rozvoje tvořivosti

Schopnost tvořivého uchopení skutečnosti je odvislá nejen od toho, jak dokážeme nazírat svět "před sebou", ale jaký pro své interakce s okolím vytvoříme poznávací model. Poznávací model si můžeme představit jako jakési brýle, které nám ukazují svět, jenom je na svém nose již necítíme a na viděné tak nahlížíme, jakoby bylo dáno pouze samo sebou, skutečností, která je před námi.

 

Poznávací model dává našim interakcím se skutečností obsah a závazný smysl.

 

Poznávací modely jsou zakládány společensky, historicky se vyvíjejí do stále větší složitosti pozorností k většímu množství jejich vnitřních vztahů. Jedinec si osvojuje dobový poznávací model většinou mimovědomě, na jeho základě taktéž mimovědomě zaujímá postoje jak ke svým interakcím se skutečnosti, tak také sám k sobě, k ostatním, k označení, k jejich dalším a dalším vztahům.

 

Poznávací modely se od sebe liší zásadním způsobem tím, zda při způsobu našeho nazírání světa věnujeme pozornost pouze pozorovanému (magický model vnímání), vztahu mezi skutečně vnímaným a jeho označením (mýtický model, v opačném gardu pozornosti reflexivní model), nebo ještě také k tomu, kdo vnímá (modernistický model) či také k tomu, kdo a jakým způsobem zakládá modely (postmodernistický, poststrukturní model vnímání).

 

Jak společnost ve své fylogenezi prošla všemi těmito modely od magického k postrukturnímu (což také znamená rozšiřování původního magického modelu), tak také jedinec ve své ontogenezi je zapojován do světa znaků postupným absorbováním těchto jednotlivých etap chápání vztahu znaků ke svému poznání a k možnostem jeho rozvíjení skrze jejich tvorbu. Všichni jsme ve svém dětství prošli magickým modelem při výuce řeči (kdy pouhé vyslovení slova "ham" znamenalo pro nás "vytvoření" potravy, která se pak vskutku zjevila), avšak ne všichni dosáhneme plného pochopení způsobu účinku znaků - poststrukturního modelu. Někteří zaujímáme model mýtický, jiní reflexivní či modernistický, pokud ovšem tyto všechny historicky mladší modely zklamou (pokud tedy "selže rozum", např. při nevyléčitelné nemoci), vracíme se zpátky k původnímu magickému znakovému modelu.

 

Projekt EduArt je založen na aktuálním, současnými vědeckými přístupy rozvíjeném poststrukturním, pluralitním modelu poznání a komunikace. Tento poznávací model vysvětluje nejen uplatnění znaků, ale také způsob jejich vzniku a podíl každého jednotlivce na jejich platnosti. Umožňuje tak nepřijímat znaky jako hotovou autoritu, ale kriticky je hodnotit, užívat a také vytvářet. Tento model bude také v průběhu výkladu metodiky projektu EduArt vysvětlován k plnému pochopení. U mladších žáků, kde není možné tento model vysvětlit ve všech aspektech, je ovšem možné model aplikovat. Jeho důsledkem jsou právě aplikace metod rozvoje tvořivosti, včetně navození a rozvíjení sebeuvědomění coby tvůrce, postupné schopnosti ovládání tvořivého procesu.